Advokáti
JUDr. Jan Mach
Mgr. Aleš Buriánek
MUDr. Mgr. Dagmar Záleská

zdravotnické právo - právní zastupování lékařů

Znásilnění a pohlavní zneužití dítěte – hlásit či nehlásit?

(článek byl uveřejněn v časopisu ČLK Tempus medicorum)

Praktické lékařce pro děti a dorost svěřila matka nezletilého děvčete, že dcera byla znásilněna a posléze pohlavně zneužívána nevlastním sourozencem v době, kdy pobývala u rozvedeného otce. Současně však matka nezletilé dívky požádala lékařku, aby o této skutečnosti nikoho neinformovala, neboť již navázala kontakt s otcem dívenky a společně v rámci rodiny celou situaci řeší. Lékařka byla pochopitelně na rozpacích, zda má či nemá přání zákonné zástupkyně nezletilého dítěte respektovat. Na jednu stranu nehrozilo, že by znásilnění či pohlavní zneužívání dívky mělo pokračovat, neboť i rozvedený otec zaujal poměrně jednoznačné kategorické stanovisko k chování nevlastního syna a učinil opatření, aby se situace neopakovala. Pohlavní zneužívání ani znásilnění tedy již do budoucna nehrozilo a nebyla dána povinnost překazit trestný čin.

Trestné činy, které je každý, tedy i zdravotnický pracovník, bez ohledu na mlčenlivost, povinen oznámit policii nebo státnímu zastupitelství jsou taxativně uvedeny v § 368 trestního zákoníku. Pohlavní zneužívání ani znásilnění zde uvedeno není. Tyto trestné činy naopak jsou uvedeny v § 367 trestního zákoníku mezi trestnými činy, které je každý povinen překazit. Pohlavní zneužívání a znásilnění tedy nejsou trestné činy, které by podléhaly oznamovací povinnosti, ale podléhají pouze povinnosti překazit trestný čin. V daném případě tedy nebyly splněny podmínky k tomu, aby lékařka informovala policii nebo státní zastupitelství, proti vůli zákonné zástupkyně dítěte o spáchaných trestných činech.

Na druhé straně zákon o sociálně-právní ochraně dětí stanoví zdravotnickým zařízením povinnost oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (zpravila jeho orgánu sociálně-právní ochrany dětí) případy dětí, na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj, nebo jmění, nebo pokud je podezření ze spáchání takového činu.

V daném případě tedy sice lékařka nemá oznamovací povinnost vůči Policii ČR nebo státnímu zastupitelství, ani nelze v daném případě uplatnit povinnost překazit trestný čin, když tento do budoucna již nehrozí, má však za povinnost informovat o takovém případu, a to i bez souhlasu zákonného zástupce dětí, příslušný orgán sociálně právní ochrany dětí pověřeného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Lze doporučit, aby takové oznámení bylo učiněno písemně, nebo bude-li učiněno ústně přímo na úřadu, byl o něm sepsán protokol, jehož kopii lékařka obdrží. Pokud zasílá písemně oznámení orgánu sociálně právní ochrany dětí (stejně tak v případě kdyby šlo o oznamovací povinnost a oznámení Policii ČR nebo státnímu zastupitelství o trestném činu podléhajícímu oznamovací povinnosti, např. týrání svěřené osoby), pak lze doporučit,aby kopie dopisu byla založena do zdravotnické dokumentace a současně byl dopis odeslán, alespoň doporučeně, případně doporučeně s dodejkou a doklad o jeho odeslání byl rovněž založen u kopie příslušného dopisu ve zdravotnické dokumentaci.

Případy, kdy dochází k trestné činnosti proti dětem a mládeži jsou poměrně časté a pokud lékař takový případ zjistí, měl by vždy vědět, zda jde o situaci kdy:

  • není povinen ani oprávněn případ hlásit, neboť nepodléhá oznamovací povinnosti, ani povinnosti překazit trestný čin, ani signalizační povinnosti vůči orgánům sociálně-právní ochrany dětí;

  • nejde o případ oznamovací povinnosti nebo povinnosti překazit trestný čin, ale jde o případ signalizační povinnosti, tedy povinnosti oznámit případ orgánům sociálně právní ochrany dětí (tak tomu bylo i ve shora uvedeném případě);

  • nejde o případ oznamovací povinnosti, ale jde o trestný čin podléhající povinnosti překazit trestný čin, přičemž jeho páchání hrozí i do budoucna, proto je lékař povinen překazit trestný čin, což většinou nelze učinit jinak, než jeho oznámením policii nebo státnímu zastupitelství;

  • jde o případ, který podléhá oznamovací povinnosti dle § 368 trestního zákoníku (např. vražda, úmyslné těžké ublížení na zdraví, týrání svěřené osoby) a v tomto případě musí lékař prokazatelným způsobem, bez prodlení, splnit svou oznamovací povinnost, kterou má vůči policii nebo státnímu zastupitelství (v daném případě naopak nestačí oznámení orgánu sociálně právní ochrany dětí a je třeba oznámení učinit buď policii nebo státnímu zastupitelství).

V případě nejistoty je vhodné obrátit se na právní kancelář České lékařské komory s konkrétním případem (aniž by byly uváděny identifikační údaje příslušných osob) a lékař tak poměrně rychle získá informaci, jak by měl dále postupovat, aby jeho postup byl v souladu se zákonem.

článek byl zpracován pro časopis ČLK Tempus medicorum

autor: JUDr. Jan Mach

datum zpracování: 2.6.2011



Žaloby o náhradu škody na zdraví

Právní zastupování v řízeních o žalobách o náhradu za bolest, ztížení společenského uplatnění, ztrátu na výdělku, účelné náklady spojené s léčením, o jednorázové odškodnění pozůstalých; jednání s pojišťovnami, mimosoudní dohody

Založení a převod lékařské praxe, prodej lékařské praxe a převody zdravotnických zařízení na s.r.o.

Příprava všech podkladů nezbytných pro založení lékařské praxe jako společnosti s ručením omezeným, podání návrhu na zápis do OR, komunikace s OR, příprava smlouvy o prodeji lékařské praxe. Právní pomoc při převodech lékařských praxí mezi fyzickými osobami

Žaloby na ochranu osobnosti

Právní zastupování v řízeních o žalobách o omluvu a náhradu nemajetkové újmy v penězích z titulu práva na ochranu osobnosti

Obhajoba lékařů (zdravotníků) v trestním řízení

Všechna podání v trestním řízení, účast při úkonech trestního řízení (výslech lékaře, svědků, znalců, prostudování trestního spisu, účast na hlavním líčení, veřejném zasedání)

Spory lékařů (poskytovatelů zdravotních služeb) se zdravotními pojišťovnami

Právní zastupování ve sporech o uplatnění regulačních srážek za léky či vyžádanou péči, ve sporech o úhradu zdravotních služeb; vypracování návrhů na smírčí jednání, posuzování úhradových dodatků a smluv se zdravotními pojišťovnami

Komplexní právní služby poskytovatelům zdravotních služeb (nemocnicím, soukromým lékařským praxím)

Plný právní servis, zastupování v soudních sporech, správních řízeních, příprava a posuzování smluv, vnitřních předpisů atp.

Právní zastupování lékařů (zdravotníků) v pracovních sporech

Právní zastoupení ve sporech o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, o mzdové (platové) nároky zaměstnanců, náhradu škody, či ve věci kvalifikačních dohod

Publikační a přednášková činnost v oblasti zdravotnického práva (medicínského práva)

Realizace kvalifikovaných odborných přednášek, seminářů, příprava článků a rozsáhlejších odborných publikací v oblasti zdravotnického práva