Jak se bránit proti fiktivně zkráceným pracovním úvazkům mladých lékařů
Česká lékařská komora je opakovaně upozorňována na praxi některých zaměstnavatelů, kteří za účelem minimalizace nákladů uzavírají s mladými lékaři pracovní smlouvy, v nichž je uveden zcela jiný rozsah pracovní doby, než který je následně u lékařů reálně uplatňován (běžné jsou úvazky 0,1 či 0,2 při skutečně odpracovaných 40 hodinách týdně). Tento postup se objevuje zejména u lékařů zařazených do specializačního vzdělávání, kteří mají zásadní zájem na získání potřebné praxe, a jsou tak ochotni snášet i to, že, ač rozsah jejich práce pro zaměstnavatele odpovídá plnému pracovnímu úvazku, je jim v souladu s fiktivním rozsahem práce uvedeným v pracovní smlouvě vyplácena pouze poloviční či ještě nižší odměna. Taková praxe je nejen v příkrém rozporu se základními morálními principy, ale odporuje hned v několika ohledech obecně závazné právní úpravě.
Zaměstnavatelé často přehlíží, že, je-li v takových případech určitá práce s jejich vědomím či na jejich pokyn lékařem skutečně odvedena, je jejich zákonnou povinností za tuto práci lékaři zaplatit příslušnou odměnu, a to bez ohledu na skutečnost, že rozsah odvedené práce neodpovídá původnímu rozsahu danému pracovní smlouvou. Tím, že zaměstnanec se souhlasem a vědomím zaměstnavatele pracuje nad původně sjednaný rámec pracovní doby, totiž dochází k uzavření nové, byť nepsané (konkludentní), dohody o rozsahu pracovního úvazku zaměstnance. Na základě této dohody vzniká zaměstnanci na proplacení jeho práce nárok. Platit zaměstnanci odměnu za vykonanou práci je základní povinností každého zaměstnavatele, která je mu uložena zejména v ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) a § 109 odst. 1 zákoníku práce. S touto povinností je samozřejmě nedílně spojena i povinnost odvádět z této mzdy příslušné odvody, a to především na zdravotní a sociální pojištění, přičemž pro výši odvodů není rozhodné, zda odměna skutečně byla zaměstnanci vyplacena či nikoliv, nýbrž to, že nárok na výplatu odměny zaměstnanci vznikl.
Pokud lékař, který je shora popsaným způsobem svým zaměstnavatelem zneužívám, dojde k závěru, že dlužná odměna mu stojí za podniknutí kroků k jejímu získání, má hned několik cest, jak odměnu na zaměstnavateli vymoci. Předně je třeba zaměstnavatele vyzvat, aby lékaři dlužnou odměnu za odpracované, ale nezaplacené hodiny či dny uhradil v přiměřené lhůtě, kterou lékař stanoví. Písemnou výzvu je třeba zaměstnavateli doručit prokazatelně, tj. buď osobně na podatelnu zaměstnavatele s potvrzením na kopii výzvy, příp. doporučeným dopisem s doručenkou. Kromě uvedení specifikace rozsahu neuhrazené části pracovní doby a tomu odpovídající výše dlužné odměny je ve výzvě třeba zaměstnavatele upozornit na to, že neuhrazení odměny za odvedenou práci je hrubým porušením shora citovaných ustanovení zákoníku práce. Zaměstnavatel by měl být rovněž upozorněn na to, že v případě, že lékaři ve lhůtě nevyplatí dlužnou částku, bude lékař nucen se s celou záležitostí obrátit na orgány, které dohlíží nejen nad dodržováním zákoníku práce, ale i na orgány, které kontrolují řádné odvádění povinných plateb za zaměstnance. Zaměstnavatel by měl být rovněž informován o tom, že krácením těchto plateb může docházet k páchání trestných činů dle § 240 a 241 trestního zákoníku, tedy zkrácení, resp. neodvedení, daně, poplatku, pojistného na sociální zabezpečení či podobné povinné platby. Vzor možného dopisu zaměstnavateli přikládáme.
V případě, že se výzva mine účinkem a lhůta stanovená v dopise uplyne marně, může se lékař kromě podnětu na příslušné správní orgány, domáhat svého práva na odměnu i cestou soudní žaloby. I na tuto možnost by měl být zaměstnavatel předem ve výzvě upozorněn s tím, že v případě jeho neúspěchu v soudním řízení bude kromě dlužné odměny povinen uhradit i nemalé náklady soudního řízení. V rámci eventuálního projednávání věci před soudem bude samozřejmě především zkoumáno, zda lékař skutečně odvedl práci nad rámec sjednaný v pracovní smlouvě, za níž nedostal zaplaceno. Jako důkaz budou v těchto sporech sloužit především doklady o rozpisech služeb s uvedením jména lékaře, zápisy ve zdravotnické dokumentaci, vyúčtování pro zdravotní pojišťovny, svědecké výpovědi odvážnějších kolegů či přímo svědectví pacientů. Pro tyto účely by bylo vhodně, aby si dotčení lékaři, je-li to možné, raději předem opatřili právě rozpisy do služeb nejlépe z podpisy odpovědných vedoucích pracovníků zaměstnavatele, z nichž bude patrné, jak byli do těchto služeb vypisováni. Jen pro úplnost doplňujeme, že doplacení odměny je možné se domáhat zpětně, a to v obecné tříleté promlčecí lhůtě.
Konečně je na místě zdůraznit, že prodlení zaměstnavatele s vyplacením dlužné odměny o více než patnáct dní zakládá právo zaměstnance okamžitě zrušit pracovní poměr, přičemž mu vzniká právo na odstupné ve výši nejméně tří průměrných měsíčních výdělků.
Pevně věříme, že tento článek pomůže alespoň částečně zhojit škody, které v důsledku nezákonné praxe fiktivně zkrácených úvazků lékařům vznikají.
Autor: Mgr. Aleš Buriánek
VZOR VÝZVY ZAMĚSTNAVATELI K VYPLACENÍ DLUŽNÉ ODMĚNY
adresa zaměstnavatele
MUDr. .........................
ředitel
Věc: výzva k doplacení dlužné mzdy/platu (pozn. dle typu zdravotnického zařízení)
Vážený pane řediteli,
tímto Vám sděluji, že jsem k dnešnímu dni odpracoval jako zaměstnanec ve Vašem zdravotnickém zařízení ..................hodin, za něž jsem dosud neobdržel mzdu/plat. Uvedenou práci jsem odvedl s plným vědomím, resp. na základě požadavku, vedoucích pracovníků Vašeho zdravotnického zařízení. Dovoluji si Vás upozornit, že vyplácení mzdy/platu za vykonanou práci je základní povinností každého zaměstnavatele, která je mu uložena zákonem (§ 38 odst. 1 písm. a) a § 109 odst. 1 zákoníku práce). Porušení této povinnosti může v případě zahájení řízení ze strany příslušného inspektorátu práce vést k uložení pokuty až do výše 2.000.000,- Kč. Vzhledem k nevyplacení uvedené mzdy/platu mám rovněž zásadní pochybnost ohledně odvedení plateb, které jsou na tuto mzdu navázány. Jedná se zejména o řádné odvody zdravotního a sociálního pojištění. V této souvislosti jen pro úplnost upozorňuji, že neodvedení příslušných plateb může být kromě sankcionování ze strany správních orgánů kvalifikováno i jako naplnění skutkové podstaty trestných činů dle § 240 a 241 trestního zákoníku, tedy zkrácení, resp. neodvedení, daně, poplatku, pojistného na sociální zabezpečení či podobné povinné platby.
Vážený pane řediteli, pevně věřím, že k nevyplacení mé odměny došlo pouze v důsledku administrativního nedopatření a že na základě této výzvy mi bude dlužná částka vyplacena nejpozději ve lhůtě do pěti pracovních dní od jejího doručení.
Ačkoliv rozhodně nepředpokládám, že by mi byla výplata odměny odepřena, považuji za nezbytné Vás informovat, že pokud na mou výzvu nebude ve shora uvedené lhůtě adekvátně reagováno, budu nucen se svých nároků domáhat soudní cestou. V případě takového řešení bude Vaše zařízení povinno vyplatit mi nejen dlužnou odměnu, ale bude nést i náklady soudního řízení včetně mého právního zastoupení. V takovém případě budu rovněž zvažovat okamžité ukončení pracovního poměru z důvodu prodlení zaměstnavatele s výplatou odměny, což, jak jistě víte, zakládá nárok na odstupné ve výši nejméně trojnásobku měsíčního výdělku. Konečně bych za takovýchto okolností musel na Váš protiprávní postup upozornit i příslušné orgány, které nad dodržování zákoníku práce a dalších obecně závazných právních předpisů upravujících výplatu mzdy/platu a odvádění odpovídajících plateb za zaměstnance dohlížejí a příp. postihují protizákonný postup v této oblasti, tj. včetně orgánů činných v trestním řízení.
Předem velice děkuji za kladné vyřízení mé zdvořilé žádosti.
S úctou
.........................................
V ...........................dne........................ MUDr.......................
osobně/doporučeně s doručenkou