JUDr. Jan Mach, Mgr. Aleš Buriánek, MUDr. Mgr. Dagmar Záleská

Odpovědnost za škodu způsobenou věcí (přístrojem, nástrojem, lékem) podle nového občanského zákoníku

(Článek byl uveřejněn v časopisu TEMPUS MEDICORUM)

Podle občanského zákoníku účinného do 31. prosince 2013 existovala absolutní objektivní odpovědnost za výsledek pro toho, kdo při poskytování zdravotních služeb použil věc – přístroj, nástroj, nebo léčivý přípravek a povahou této věci byla způsobena škoda na zdraví. Této povinnosti se poskytovatel zdravotní služby nemohl zprostit tím, že by prokázal, že škodu nezavinil. Postupoval-li tedy lékař naprosto správně, použil přístroj, nástroj nebo lék indikovaně a v souladu s postupem, který byl pro takové použití určen, nehrálo to roli, pokud díky povaze přístroje, nástroje, nebo léku, vznikla pacientovi škoda na zdraví. Poskytovatel za tuto škodu odpovídal vždy a nemohl se jí zprostit.

Ustanovení bývalého § 421a občanského zákoníku účinného do 31. prosince 2013 bylo v tomto směru pro poskytovatele zdravotních služeb poměrně nespravedlivé. I při naprosto správném postupu, ve snaze co nejvíce pomoci pacientovi, se mohl poskytovatel dočkat toho, že bude hradit škodu, pokud soud posoudí, že škoda na zdraví pacienta byla způsobena povahou použité věci.

Typickým příkladem škody způsobené v důsledku lékařského zákroku okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, byl případ řešený Nejvyšším soudem 25. 10. 2006 sp. zn. 25 Cdo 1129/2005. Nejvyšší soud tehdy konstatoval, že okolností, jež má původ v povaze věci, je tlak na míchu v důsledku působení drátěné kličky užité při lékařském zákroku. Pacient tehdy utrpěl při operaci páteře poškození míchy s trvalými následky spočívajícími v těžké poruše hybnosti všech končetin – spastické kvadruparéze a v těžké poruše vyprazdňování. Operující lékaři zvolili správný způsob operace s použitím tzv. drátěných kliček, který byl u žalobce trpícího vrozenou vadou páteře jediným řešením, a všechny výkony provedli standardním způsobem v souladu s dostupnými poznatky vědy. K poškození míchy došlo při podsouvání pravé drátěné kličky pod oblouky prvního a druhého krčního obratle, neboť vzhledem k anatomickým dispozicím pacienta klička začala míchu utlačovat. Lékaři vyjmuli drátěné kličky bezprostředně po zjištění, že utlačují míchu. Soudy případ uzavřely tak, že operace byla správně indikována i správně provedena, byla však spojena s rizikem, že právě při podsouvání drátěné kličky pod oblouk obratle může dojít k poškození míchy. Požadavkům lege artis odpovídalo i to, že klička se zasouvala do páteřního kanálu prakticky naslepo, protože pod oblouk obratle není vidět. Přes nesporně správný postup všech lékařů ve snaze maximálně pomoci pacientovi, bylo nakonec povinností poskytovatele zdravotních služeb nahradit pacientovi škodu, a to odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, protože škoda na zdraví vznikla povahou použité věci bez ohledu na skutečnost, že věc byla použita správně, indikovaně a postup byl lege artis.

Nový občanský zákoník – zákon č. 89/2012 Sb. opustil naštěstí princip této absolutní objektivní odpovědnosti za výsledek při použití věci v rámci poskytování zdravotních služeb. Nový občanský zákoník stanoví, že kdo je povinen někomu něco plnit a použije přitom vadnou věc, nahradí škodu způsobenou vadou věci. Výslovně stanoví, že to platí i v případě poskytnutí zdravotnických, sociálních veterinárních a jiných biologických služeb. Nebude tedy povinností pacienta pátrat po výrobci vadné věci, která byla použita při poskytnutí zdravotní služby, ale za škodu způsobenou vadným výrobkem – vadnou věcí odpovídá poskytovatel zdravotní služby, který vadnou věc použil. Může pak uplatnit nárok na náhradu škody, která mu vznikla tím, že musel hradit škodu pacientovi, na výrobci příslušného přístroje, nástroje, nebo léku, byl-li tento vadný.

Dále nový občanský zákoník stanoví, že způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad ní měl mít dohled, nelze-li takovou osobu jinak určit, platí že škodu hradí vlastník věci. Kdo však prokáže , že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě. Jinými slovy: pokud nebylo prokázáno, že byl zanedbán náležitý dohled a náležitá péče o příslušnou věc – přístroj, nástroj nebo lék, tedy že poskytovatel zdravotní služby „nezanedbal náležitý dohled nad věcí“ nebude za škodu odpovídat.

Za škodu pak pochopitelně bude odpovídat poskytovatel zdravotních služeb, pokud použil přístroj, nástroj, nebo indikoval léčivý přípravek v rozporu s požadavky na náležitou odbornou úroveň zdravotních služeb – tedy non lege artis. V takovém případě nejde o zvláštní odpovědnost za škodu způsobenou věcí, ale jde o odpovědnost za škodu způsobenou porušením právní povinnosti poskytovatele postupovat na náležité odborné úrovni.

Co z uvedeného vyplývá?

Od 1. 1. 2014 již neexistuje absolutní objektivní odpovědnost za výsledek v případě, že škoda na zdraví pacienta je způsobena povahou použité věci – léčivého přípravku, přístroje, nebo nástroje. Toto však neplatí retroaktivně, a jde-li o škodu, která nastala před 31. prosincem 2013, řídí se náhrada občanským zákoníkem platným v té době.

Za škodu způsobenou věcí – přístrojem, nástrojem, nebo lékem, odpovídá poskytovatel zdravotních služeb pouze v případě, že:

porušil svou právní povinnost tím, že použil věc chybně – non lege artis, ať již neindikovaně, nebo nesprávným způsobem, a tím způsobil újmu na zdraví;

zanedbal náležitý dohled nebo ošetřováním příslušné věci, kterou měl v péči a díky tomuto zanedbání došlo k újmě na zdraví pacienta;

c) výrobek, který použil, byl vadný – ať již šlo o přístroj, nástroj, nebo léčivý přípravek. V takovém případě za škodu způsobenou pacientovi poskytovatel zdravotní služby odpovídá, ale má pak možnost uplatnit následně nárok na náhradu škody vůči výrobci.

Pokud však poskytovatel zdravotní služby použil věc - přístroj, nástroj, nebo lék, který nebyl vadný, správně a lege artis, aniž nad jeho uskladněním a ošetřováním zanedbal potřebný dohled a přesto vznikla povahou této věci škoda na zdraví pacienta (např. nepředvídaná alergická reakce na léčivý přípravek), pak již podle nového občanského zákoníku nastala-li tato událost po 31. prosinci 2013, poskytovatel zdravotní služby za tuto škodu neodpovídá.

JUDr. Jan Mach